středa 5. srpna 2015

Donovaly spartan race

Ahojte sice už je to delší doba, ale konečně jsem našla chvilku času :)

Spartan race v Donovalech byl pro mě již 5. závod, ale nejvíce vydřená medaile. Týden před závodem mě skolila nějaká nemoc, takže jsem celý týden měla horečky, den před závodem jsem téměř nemohla vstát z postele a nevěřila jsem, že se v sobotu postavím na start. Celý páteční večer jsem přemýšlela, ale díky ceně startovného a touze po trifectě, jsem nakonec v sobotu ráno vyrazila do Frýdku místku a od pak směr Donovaly.

Téměř bez hlasu, s teplotou, bolestí v krku a tom neskutečném horku jsem ani nevěřila, že bych se mohla nějak dostat do cíle. Stála jsem na startu a sledovala kopec (na který svítilo sluníčko, před kterým nebylo kam se schovat). Odpočítávání 60 sekund do startu (v hlavě milion myšlenek o tom, že já se nesmím vzdát), 10 sekund a start, už svoje rozhodnutí nemůžu vzít zpátky. První kopec devastující, nemůžu se nadechnout díky nachlazení, neskutečně se mi motá hlava, ale pokračuju dál, vždy když už to vypadalo že kopec končí, tak se jen změnil směr a kopec pokračovat dál a dál. Konečně konec kopce a první občerstvovací stanice. (konečně!!)

Následuje kamenitá cestička, ale mírně z kopce, takže trošku úleva, dále následuje prudký sešup z kopce (blbec se to snaží seběhnout a už letí, naražený kotník, spálená dlaň a bedra v háji), ale pokračujeme dál. (v hlavě myšlenka, že už by mohla přijít nějaká voda, bláto, cokoliv co by nás schladilo, ale toho jsme se vlastně dočkali až v cíli).

Následovalo spousta dalších kopců a kopečků, překážek a angličáků. Asi v půlce závodu jsem přestala vnímat bolest krku, kotníku, hlavy i všeho ostatního a rozběhla se a běžela (připomínky chlapů co jsem je předbíhala - kočko my ti fandíme nebo holka co bereš chci to taky, mě nakopli ještě víc a druhou polovinu závodu už jsem jela a nepřemýšlela nad tím, že bych závod nedokončila.

Předběhla jsem spoustu dalších lidí a mířila do cíle, už s úsměvem na tváři (já to vážně přežila!!)

I přes to, že jsem byla nemocná a nechtěla jsem jít jsem měla podle mě docela dobrý čas (3 hodiny a 22 minut) a 115 místo ve své kategorii a 145 místo ze všech žen (z celkových 629 žen, které doběhly).

Teď se pořádně připravit do Kout, kde běžím v elitní vlně žen :) tak snad neudělám ostudu :)


Žádné komentáře:

Okomentovat